Synbiotický půst I

Dneska je tučný čtvrtek, kterým začíná vrchol masopustu. Kdo v následujících dnech nebude mít tukem lesklou pusu a v ruce koblihu, ten nedrží na české tradice! Ovšem za týden, na popeleční středu začíná velikonoční půst a nastane doba zříkání se požitků a svodů.

Křesťanům jeho význam netřeba vysvětlovat, ale velikonoční půst sám o sobě rozhodně není nic, co by mělo něco společného s dietou a nebo bludnou „detoxikací“ organismu. Z hlediska spirituálního jde o dobu usebrání a očisty od hříchů — spíše snahou o jejich přemáhání a nápravu, než vulgární představou odpustků či třinácti zdrávasů. Z hlediska psychologického je taková šestitýdenní doba zaměřená na sebereflexi a snahu se proměnit taky rozhodně užitečná i nám, neznabohům.

No, jenže mám takové temné podezření, že magazíny a internety budou spíše zaplaveny právě návody jak nejíst tohle, nejíst támhleto a dosáhnout tak zázračného zdraví.

A právě v tuto dobu přichází další zázračný seriál o půstu, tentokrát radící s tím, co byste měli jíst navíc! A začíná právě zde! Vystupují miliardy maličkatých slonů!
Nabízím přidat se k postnímu předsevzetí, že alespoň jedno jídlo denně, které během následujících 40 dní sníte bude synbiotické. A abych vám s tím pomohla, tak bych ráda každou neděli zveřejnila článek, který bude nabízet inspiraci právě pro 7 takových synbiotických jídel.

Co je synbiotické jídlo?

Jídlo kde jsou přítomny jak probiotika, tak prebiotika.

Probiotika byste měli znát — to jsou aktivní, živí mikroorganismové, okolo kterých se tento web točí. A prebiotika jsou jejich krmení. Nejčastěji různé druhy vlákniny.

Takže takovým synbiotikem je třeba kysané zelí — jsou tam jak bakterie, které ho vyrobily, tak je tam pořád spousta oligosacharidů, které ještě nestačily sežrat a nakrmíte jím i svou vlastní mikrobiotu. Nebo třeba obyčejný jogurt — ještě pořád v něm je dostatek laktozy.

Mikrobiota je obecný název pro všechny vaše spolubydlící v trávicím traktu, dříve se používal termín mikroflora.

Synbiotikem může být taky třeba hrst syrových vloček zalitých kefírem, ale také třeba žitný chleba s uherákem.

No a já se budu snažit vám každý týden nabídnout 7 pokrmů, které vydají za jedno hlavní jídlo. Tj. budou mít energetický obsah okolo 700 – 900 kcal, budou obsahovat aktivní mikroby a budou dostatečně prebitoická, tedy alespoň s 10 g vlákniny.

Neslibuju záračné uzdravení. Respektive pokud trpíte zácpou a víte, že jíte nedravě, tak by se vám to mohlo zlepšit. Ale pokud máte citlivější trávení a nejíte dostatek vlákniny, tak se naopak může stát, že nějakou dobu budete trpět nadýmáním, protože vaše mikrobiota není na takový příval krmení zvyklá a bude chvíli trvat, než se promění k lepšímu. Pokud trpíte dráždivým tračníkem spojeným se syndromem bakteriálního přerůstání, tak by vám mnoho druhů vlákniny vůbec nemuselo dělat dobře.

Takže pěkně prosím — berte to jen jako inspiraci, jak přidat do jídla více vlákniny a lépe tak krmit ty hodné biliony spolubydlících.

Začneme na Popeleční středu.

Kdo se bude chtít přidat, tak během konce masopustní doby zajde nakoupit a zároveň udělá drobné přípravy.

Potřebujete hrách nebo cizrnu, dejte ho naklíčit. Návod jsem sepisovala zde. Budeme z něj dělat pučálku, která je nedílnou součásti postních tradic. Cestou vezměte taky nějaké vločky, oříšky a jablka. Slibuju že to bude dobré!

Půl kila červené řepy oloupejte, nastrouhejte, posolte 20 g soli a zalijte 2 litry vody, případně převařte kořeněný lák a nechte bublat řepný kvas.

Nějakou kvašenou zeleninu doufám doma máte — alespoň zelí, případně kimčchi, ne? Pokud ne, tak si vyberte třeba něco z mých receptů a naložte si. Když budete dělat menší objem, cca do 500 g hmoty, tak vám to do příštího dne při pokojové teplotě prokvasí tak akorát. Nebo třeba zkuste nějaké míchané pickles. Ale na příští týden naložte řapíkatý celer. Nakrájejte ho na plátky, svařte 200 ml vody s 10 g soli s 50 ml jablečného a nebo vinného octa a 50 g cukru, nechte vychladnout, přidejte 200 ml syrovátky nebo vodního kefíru, zalijte tím celer, zatižte tak, aby byly pevné části potopené pod hladinu, zavřete víčkem a nechte při pokojové teplotě prokvasit.

Hodí se mít doma vodní a/nebo mléčný kefír, zajděte si koupit miso pastu. Pokud na miso nejste zvyklí, tak se v prodejnách s japonskými nebo korejskými potravinami nebo ve zdravých výživách ptejte po bílém misu (širo miso): dostanete balíček žluto-hnědé pasty. Takové ty hodně tmavé, hodně solené a hodně vyzrálé hačo miso pasty, které k nám dováží Sun Food, jsou jen pro pokročilé milovníky divných chutí. Ale širo miso je jemné, jen dodá pořádnou porci umami a dělají se z něj i dezerty.

Pokud se chcete blíže zorientovat v nejrůznějších druzích misa (proč mluvím o bílém misu, které je pak ve výsledku béžové?), tak na blogu už mám o misu taky článek, dokonce s návodem na výrobu.

Takže se uvidíme ve středu.

První část receptů najdete tady.

Zuzka Ouhrabková

Blog jsem pro vás začala psát v roce 2012 z nadšení nad knihou Síla přírodní fermentace od Sandora Katze, kterou jsem i později přeložila, a od té doby už mě tato obskurní záliba v oprašování mikroorganismů nepustila.

Profesionálně se věnuji práci na projektu Paměť národa pro neziskovku Post Bellum.

Umím vymyslet kvašenou recepturu či vám poradit co kvasit ve vaší kavárně/bistru/nálevně. Fakt mi jdou nejrůznější rešerše Pro veřejnost pořádám i praktické workshopy, v případě zájmu mi prosím pište na e‑mail.