Kefír zevně I: dermatologická první pomoc

V článku o praktickém kefíru jsem slibovala článek o tom, co teda vlastně s kefírem dělat, když už ho vyrobím. A protože možností je nepřeberně, bude těch článků víc. Nejprve o tom, proč je kefír dobré patlat na sebe zvenčí. A i to se rozpadne minimálně do dvou článků. V tomhle najdete pár základních receptů na použití v případě, že nastane nějaký mírnější problém. V tom následujícím pak bude použití kefíru coby kosmetického prostředku. Text který právě čtete jde také považovat jako návod na pánskou kefírovou kosmetiku.
Jeden můj kamarád razí tezi, že je špatně používat cokoliv jiného než holicí pěnu, mýdlo, šampon, v létě opalovací krém a v zimě mastnou Indulonu. Protože když se na kůži začnou patlat pleťové přípravky, tak na té kůži naroste právě pleť. A to je problém, protože o pleť se je potřeba starat, zatímco té kůži stačí v zimě trocha mastné indulony.

Respektuju jeho názor (vono je stejně zbytečné se s ním hádat), na druhou stranu i na ošlehané, vyuzené a omrzlé kůži občas naroste něco, co tam svědí, loupe se, vypadá debilně a vůbec. No a pak je kefír a pár věcí z ledničky dobrou volbou, když nechcete být přistiženi v drogerii, nešťastně zírající na kilometry regálů s lahvičkami, které vypadají jedna jako druhá.

Úvodní varování: testujte to jen na vlastní nebezpečí a pokud jste svéprávní. Pokud vaše kůže, pokožka, cokoliv má tendenci reagovat blbě na spoustu věcí, tak nové, zamýšlené substance, včetně kefíru, nejprve napatlejte na malý kousek kůže pod oděvem (zápěstí, předloktí) a počkejte 24 hodin, jestli to nezrudne, nenaroste tam nějaká vyrážka nebo tak něco. Pokud ano, tak přípravek nepoužívejte. Pokud se vám tak do dvou, tří týdnů kefírové samoléčby původní problematický stav nezlepší, tak to znamená, že kefír nezabírá. A chce to najít jinou panaceu.

Raší vám na tváři něco, co tam nepatří? Začněte především pít kefír, postupně navyšujte dávky. Po večerní hygieně navíc vezměte trošku kefírové syrovátky, nalijte ji na kus vaty, odličovací tampon nebo třeba na cíp kapesníku, důkladně to rozmažte po obličeji (ne do očí) a nechte to být — syrovátka zaschne, pleť bude kyselá a hodné bakterie zkusí povraždit ty zlé, které se s oblibou zanítí a vyroste okolo nich akné. Nebude to fungovat se syrovátkou sušenou — jednak je sypká a na pleti špatně drží a hlavně bývá z enzymatické výroby sýra — tedy nekysaná. A vy potřebujete ty bakterie.

Pupínky, lišeje, šupinky a jiné ošklivé věci

Pokud je to akné fakt ošklivé, podrťte 2 obyčejné pětistovkové acylpiriny (tj. dohromady 1 g kyseliny acetylsalicilové), rozmíchejte ve 250 ml syrovátky a potírejte tím omytý obličej ráno a večer. Mezi tím uchovávejte aspirinovou syrovátku v lednici.

Lupy, svědivá hlava

Natrhejte hrst kopřiv (nebo vezměte třeba sušené z lékárny), rozmixujte s hrnkem kefíru a lžící přebytečných kefírových zrn. Nechte přes den stát v teple. Večer si propláchněte vlasy hodně horkou vodou, napatlejte na ně kefírovo-kopřivovou kaši, dejte přes to koupací čepici nebo vlasatou část hlavy zabalte do potravinové folie a pak to ještě zabalte do starého ručníku či šátku, aby tam bylo teplo. Nechte na hlavě alespoň 2 hodiny a pak si hlavu omyjte. Nejprve hlavu pořádně spláchněte vlažnou vodou. Pokud byste ji proplachovali horkou, tak se vám tam můžou vysrážet mléčné bílkoviny (ale to by muselo být nad 65 °C, to byste nedali). Takže nejprve propláchnout vlažnou a pak normálně umýt.

Ideálně to chce tak jednou dvakrát do měsíce, dokud problém nezmizí. Můžete do směsi přidat třeba nějaký za studena lisovaný olej nebo třeba syrové vejce, pár lžic medu. Pak už se to ale nebezpečně blíží vlasovým maskám.

Ovšem naprosto geniální způsob našla ruská tradice — namísto polyetylenu a ručníku zabalí hlavu s kefírem do velkých lopuchových listů, které zároveň dodávají další blahodárné látky pro vlasy a pokožku. Navíc mě ta fotka vrací hluboko do dětství, kdy jsme z lopuchů dělali nejrůznější oblečky, domečky, lodičky a deštníky.

Plesnivé nohy

Zavání víc, než se sluší? Příliš se loupou? Svědí? Vznikají na nich bolestivé trhliny? Nehty jsou nějaké takové fakt hnusné (tj. cokoliv jiného, než čisté, hladké)? Kromě klasické léčby mykotických problémů (tj. nechodit bosky v bazénech či tělocvičnách, pravidelně a často dezinfikovat všechny boty, nosit pouze ponožky z přírodních vláken, střídat je každý den a hlavně je při praní vyvařit nebo vymáchat v octové vodě) jde podpořit případnou mastičkovou léčbu ještě kefírem.

Nasypte hrst máty (čerstvé nebo sušené, to je v celku jedno) do půl litru kefíru, rozmixujte a nechte tak 10 – 12 hodin stát v teple. Posléze nalijte do nějakého širšího kyblíku či lavoru, přilijte dostatek teplé vody a přidejte tak 3 – 4 lžíce obyčejné soli. Máchejte si v tom umyté nohy alespoň 20 – 30 minut, pak je osušte a oblečte do čistých ponožek. Kdo se chce hodně rozmazlovat, tak si ty nohy namaže ještě kokosovým olejem (ostatní oleje sice promastí, ale nedezinfikují, neb mají málo vhodných kyselin). Kdo má doma čajovníkový olej nebo propolis, může ho tam trochu nakapat namísto máty. Komu nevadí vůně česneku, tak tam rozmixuje (těsně před nalitím vody) 2 – 4 stroužky česneku.
Koupel to chce provádět tak dva, tři týdny, alespoň obden. Lépe každý večer.

Ekzém a nebo nějaký problém na větší ploše kůže?

Smíchejte 100 g ovesných vloček (popřípadě otrub) s 400 ml kefíru. Nechte 12 – 24 hodin stát. Přidejte lžíci přebytečných kefírových zrn a rozmixujte dohladka. Nalijte do vany, přidejte dostatek teplé vody a vydržte v lázni alespoň 20 minut. Posléze se jen opláchněte a utřete, nesmývejte léčivé látky mýdlem ani jinými prostředky.

Spáleniny od slunce

Pokud máte pouze zarudlou kůži a tedy spáleniny 1. stupně (žádné puchýře, strupy a pod.), tak rozmixujte kefír s okurkou, do cedníku dejte kus nějakého plátna (klikněte nahoře na odkaz, jak se dělá syrovátka) a nechte směs v ledničce jednu hodinu vykapat. Studenou, hutnější okurkovo-kefírovou směs namažte na postiženou kůži a nechte to v klidu se vstřebat. Okurkovou syrovátku buď vypijte, použijte jako startér pro další kvašení nebo používejte na kůži coby pleťovou vodu (viz část o pupínkách). Kdo má doma aloe vera, tak tam místo okurky dá aloe vera. A kdo nemá okurku a ani aloe, tak tam nedá nic, stačí ten kefír.

Zuzka Ouhrabková

Blog jsem pro vás začala psát v roce 2012 z nadšení nad knihou Síla přírodní fermentace od Sandora Katze, kterou jsem i později přeložila, a od té doby už mě tato obskurní záliba v oprašování mikroorganismů nepustila.

Profesionálně se věnuji práci na projektu Paměť národa pro neziskovku Post Bellum.

Umím vymyslet kvašenou recepturu či vám poradit co kvasit ve vaší kavárně/bistru/nálevně. Fakt mi jdou nejrůznější rešerše Pro veřejnost pořádám i praktické workshopy, v případě zájmu mi prosím pište na e‑mail.