Kurkumová limonáda se zázvorem
20. listopadu 2012; přečtete za 4 minutyPočasí ideální pro nejrůznější kapénkové infekce dorazilo, je vlhko, je chladno, ale ne natolik velké, aby zabilo viry a bakterie, vládne inverze a smog.
Pravidelné pojídání fermentovaných potravin by sice mělo pomoci imunitnímu systému se obrnit, ale kromě nespecifické prevence se dají vytáhnout i daleko silnější zbraně. Zejména pokud máte v dosahu nějakou speciálku s asijskými potravinami. Snad každý už ví, jak moc zdravý je zázvor. Ale pokud k němu přidáte ještě čerstvou kurkumu, tak jakékoliv bacily utečou rychle a daleko.
Bojovníkem po vašem boku totiž může být kysaná zázvorová kurkumovka. Oba oddenky kvasí velmi radostně díky zásobám škrobů a patří k nejsilnějším přírodním prostředkům s protizánětlivými, antibakteriálními i antivirotickými účinky, zklidňují žaludek, regulují hladinu krevního cukru, pomáhají bránit zhoubnému bujení, zmírňují revmatismus, vysoký tlak a vůbec jsou to všeléky velmi příjemné chuti.
Jde použít i sušená kurkuma, která se přeci jen shání snáze, ale sušením přijde o velmi delikántí kořeněné aroma. Čerstvou kurkumu hledejte v obchodech, kam místní asiaté chodí nakupovat. Čerstvý zázvor už je naštěstí k sehnání v každé zelenině.
Výroba je vlastně stejná jako u zázvorové limonády.
Indgredience:
- čerstvý zázvor,
- čerstvá kurkuma,
- cukr, popřípadě obilné a rostlinné sirupy,
- voda,
- jablečná nebo citrusová šťáva,
- případně hřebíček, fenykl, lékořice, kořen proskurníku, bezový květ, echinacea, lípa — viz níže.
Nejprve si udělejte startér. Nastrouhejte nebo rozmixujte zázvor a kurkumu, smíchejte s polovičním objemem cukru a čtyřnásobkem vody. Přelijte do vyvařené nádoby, případně přidejte syrovátku nebo probiotické kapsle. Není to ale potřeba, oba kořeny kvasí radostně nadivoko. Zajistěte minimální kontakt se vzduchem — třeba pomocí kvasné zátky z PET lahve.
Nechte tak tři čtyři dny stát v teple, kašička přestane viditelně bublat. Posléze to přeceďte. Zcezené oddenky můžete použít na pár dalších nálevů — přidejte vodu a cukr.
Zcezenou tekutinu pak doplňte zhruba desetinásobkem něčeho, co bude tvořit základ vaší budoucí léčivé limonády. Výborná je kombinace s jablečnou nebo grepovou šťávou, stejně tak můžete použít víceméně libovolný ovocný mošt — myslím, že třeba s ananasem a citronem to bude výtečné. Nalijte do lahví a nechte dva až tři dny vykvasit v teple a pak uchovávejte v chladu. Vydrží i delší dobu a zhruba tak po týdnu se zprvu ostrá chuť kurkumy ohladí do velmi příjemného výsledku. V případě, že sekundární kvašení necháte probíhat v uzavřené láhvi, se limonáda nasytí kysličníkem uhličitým a kurkumovka bude perlivá. Pokud ovšem bude sekundární fermentace probíhat v hodně sladkém základu — například ve šťávě ze sladkých jablek, tak si dejte pozor na to, aby vám při otvírání nevylétla kurkuma po celém pokoji. Ona kurkuma velmi silně barví na žluto a blbě to pouští. Trošku pomáhají silně zásadité prostředky, třeba soda, ale pořád to drží jak helvétská víra.
Pokud chcete dodat ještě nějaké účinné látky, tak je možné nepřidávat ovocnou šťávu (byť ta s sebou nese třeba vitamín C), ale nějaký slazený bylinkový čaj, případně koření a kořeny (jako třeba proskurník či lékořici na kašel) přidejte přímo do základu budoucí kurkumovky. Univerzálně použitelný je třeba i hřebíček, který má podobné účinky jako zázvor a navíc je i lokálním anestetikem, takže mírně pomáhá při bolestech v krku, anýz s fenyklem pomáhají na kašel a tak.
Pijte to studené nebo ohřáté na pokojovou teplotu; pokud potřebujete horký nápoje, uvařte si normální zázvorový čaj, horkem jaksi bakterie pomáhající imunitnímu systému zahynou. Stejně tak do kysaných nápojů nedávejte alkohol nebo med. Med taky nedávejte do horkých nápojů, teploty nad 50 stupňů ničí účinné látky.
5 komentářů
Skoro všechny skrny se mi daří z oblečení dostávat speciálním marseillským mýdlem (http://ekologickadomacnost.blogspot.cz/2012/04/marseillske-mydlo-na-skvrny.html).
Jdu se dívat, kde bych sehnala čerstvou kurkumu, tenhle nápoj proti nemocem mě hodně zaujal.
Naprosto super stránky, dozvěděla jsem se o nich z časopisu Gurmet teprve pře několika dny ale už mám doma startér na zázvorovou limču, kvasí červená řepa a dnes přibude červené zelí a už se sháním po kefírových zrnech jak pro mléko tak pro vodu 🙂
mám ale dotaz- jakou teplotu by měla mít voda kterou liju ke startéru(zázvorovému) a má být převařená? Moc děkuji a těším se na další články 🙂
díky za pochvalu. U té vody — záleží na tom, co vám teče z kohoutku. Já jsem nyní docela blízko úpravny vody, takže obsah chloru ve vodě je hodně vysoký. Takže vodu buď filtruju a nebo převařuju, protože mi zcela regulérně hubí vodní kefír. Ale třeba ještě v Praze jsme byly někde na konci trubek, takže chlor byl už dávno vyprchaný a prostě jsem používala kohoutkovku bez jakýchkoliv dalších úprav.
Mikrobi se nejlépe a nejrychleji množí při teplotě mezi 25 – 35 stupni, takže pokud budete startér zalívat vlažnou, budou rádi. Ale snesou i obyčejnou studenou, jen holt bude trvat o kousek delší dobu, než to rozjedou (jako že o hodinku, dvě dýl). Nezalévejte je vodou teplejší než 40°C, dost znich by to nemuselo rozdýchat.
Zajima me, proc pisete, ze neni dobre pouzivat med — vznikne mi z toho pak medovina? Alkohol? Nebo to jen nebude tak dobre? Med preci kvasi jedna radost, nebo se mylim?
Bude to pravděpodobně tím, že před deseti lety jsme se dívali na postupy, potraviny a kvašení dost jinak a s o mnoho menšími zkušenostmi. Med přidávejte dle libosti kamkoliv a prostě zkusíte, co to udělá. Alkohol byl pravděpodobně myšlen tak, že by mohl fungovat jako konzervant, kdyby byl v nějaké větší koncentraci (kvasinky chcípají při cca 15 % obsahu alkoholu).