Konec sporů, jestli do boršče patří nakládaná řepa a čerstvé zelí nebo kysané zelí a čerstvá řepa. Základem pořádného boršče je totiž řepný kvas.
Řepný kvas je totiž zázrak, kterému bych i věřila minimálně polovinu léčivých efektů, které jsou mu připisovány. A kdyby ho všichni lidi pili pravidelně a sami si ho kvasili, tak by jistě brzy zavládl světový mír.
Ne vážně — řepa je velmi silný antioxidant díky antokyanům efektivně chránícím před volnými radikály, které se spolupodílí na případném zhoubném bujení. Antokyany taky chrání srdce a vůbec. Právě antokyany jsou to, co dodává třeba červenému vínu pověst léku. Dále pak je řepa zdroj křemíku, kyseliny listové, z minerálů jmenujme ještě například hodně draslíku a železa, dále pak hořčík, vápník, zinek, jóda měď. Z vitaminů je zastoupen vitamin C, E a betakaroten. No a když k tomu ještě přidáte laktobacily…
Ke zakvašení řepy jsou dva přístupy.
Ten minimalističtější velí nastrouhat řepu, vzít okolo 5 % objemu soli, řepu se solí pořádně promíchat a pořádně umačkat ve vyvařené kvasné nádobě. Řepa pustí šťávu. Kdyby se jí to nedařilo, tak příště kupte nějakou čerstvější a tuhle zalijte trochou převařené vody tak, aby byla řepa ponořená. Toto ponoření zajistěte proti přístupu vzduchu — buď klasicky v kvašáku nebo další, užší vyvařenou nádobou s vodou. Nechte stát v pokojové teplotě, dokud bublání neustane, a pak uchovávejte v chladu. Nutno naznat, že tahle verze je fajn do boršče, ale nějakou výraznou chuť to nemá. Šťávy z toho není moc. Zato kvašení v nálevu s cibulí, česnekem a kořením dává daleko lahodnější výsledky. Výsledná šťáva — kvas — je totiž neuvěřitelně dobrá, a to i přes urputnou zdravost.
Řepu je potřeba nakrájet na plátky — čím tenčí je uděláte, tím rychleji prokysají. Do vyvařené kvasné nádoby pak dejte řepu, cibuli na plátky, pár česnekových stroužků, nové koření, celkem hodně bobkového listu, pár pepřových kuliček a případně něco hřebíčkového extraktu proti křísu. Hřebíček s řepou krásně ladí. Zalijte převařeným a vychladlým slaným roztokem a případně přidejte nějaký startér. Nechte tak týden až deset dní stát a pak uchovávejte v chladu. Pokud máte mladé řepy i s listím, tak ho tam zkvašte taky — je pak moc dobré. Stonky jdou zkvasit pochopitelně taky, ale když jsem to zkoušela, tak byly dost tuhé. Takže bych je před tím asi chvíli vařila.
Tyto fermenty velmi rády chytají křís nebo plíseň na hladině, a to tehdy, když řádně nezamezíte přístupu vzduchu. Jak na to poradí náš článek Bez vzduchu.
Samozřejmě že se výsledek dá jíst za syrova — kvas jen tak popíjet třeba s ledem nebo ho míchat do dalších zeleninových šťáv (třeba jako startér na jejich fermentaci), v rámci experimentování jsem zkusila popíjet kefír s řepnou šťávou a bylo to moc dobré.
Řepu si pak můžete dát s nějakým dipem — krásně ladí se zakysanou smetanou, rozmarýnem nebo třeba koprem. A taky s olivovým olejem, jarní cibulkou a česnekem. Nebo ji můžete nastrouhat, smíchat s mletými vlašskými ořechy a tvarohem (nebo čerstvým kefírovým sýrem či standardní Lučinou), osolit, opepřit, přidat trošku dobrého oleje a namazat jen tak na chleba nebo z toho udělat sendvič. Ten na fotce obsahuje pomazánku, vajíčka, salát a hrubozrnnou hořčici. Chleba je kváskový s větším podílem žita. Myslím, že třeba opečená slanina nebo plátek soleného hovězího by to dokázala ještě vylepšit.
Právě řepný kvas je základem pro každý pořádný boršč nebo chlodnik. Aciditu zajistíte kyselinou mléčnou, tak bych nedoporučovala používat ještě zkysané zelí.
Kvas jde také použít na zadělání domácích červených těstovin a pokud z nich uděláte ravioli, můžete je naplnit řepnou náplní — nastrouhaná řepa, česnek, ricotta a vlašské ořechy. Když řepu původně nakrájíte na silnější plátky, tak z toho půjdou řepné taštičky — samotnou řepu naplňte nějakou směsí s ovčím či kozím sýrem. Možno i ve verzi raw a vegan. Výborný je i obyčejný salát s medem, hrubozrnnou hořčicí, olivovým olejem a troškou soli a pepře.
Pořád vás straší školní jídelna a ďábelsky kyselé dřevnaté kostičky podezřelé barvy? Bah — tohle trauma vřele doporučuju překonat. Zapomeňte na to, že je to zdravé. Řepa je krásná a hlavně výtečná věc k sežrání. A mléčně zkysaná řepa chutná velmi odlišně — slibuju!
Komu se chce experimentovat, ten vezme trošku sojového lecitinu (z lékárny nebo kulturistických potřeb) a vyrobí řepnou pěnu. Mimochodem — lecitin je skvělý na nervy.
Co vy a řepa? Máte rádi? A jíte ji jinak, než v boršči nebo pečenou?
Blog jsem pro vás začala psát v roce 2012 z nadšení nad knihou Síla přírodní fermentace od Sandora Katze, kterou jsem i později přeložila, a od té doby už mě tato obskurní záliba v oprašování mikroorganismů nepustila.
Umím vymyslet kvašenou recepturu či vám poradit co kvasit ve vaší kavárně/bistru/nálevně. Fakt mi jdou nejrůznější rešerše Pro veřejnost pořádám i praktické workshopy, v případě zájmu mi prosím pište na e‑mail.
Já si dělám pomazánku — nastrouhám najemno řepu, přidám sůl, pepř a sušený česnek (ten není tak agresivní do žaludku jako čerstvý) a zamíchám to se zakysanou smetanou. Výborná věc k celozrnnému pečivu 🙂
Dobrý den, měla bych dotaz: už 2x jsem se to pokoušela zkvasit (2 dny v teple, pak do chladu, podle návodu, co jsem našla na netu) a vždycky výsledek byl velmi chutný (kvas na pití, řepa do salátu). Jen ten kvas má konzistenci čistého sirupu — je to normální? Teda, mě se to líbí a piju toho tak půl litru denně a nic se mi zatím nestalo, jen by mě zjímalo, jestli je to normální..děkuji za odpověď. Kateřina
Jestli vám to chutná, neprohání vás to a nic divného na tom neroste, tak holt se vám tam usídlila nějaká bakterie, která způsobuje vazkost — jako třeba u kefíru. Nevím kolik vody dáváte na kolik řepy (mě to vychází většinou tak půl kila řepy na tři litry nálevu), s dostatkem vody to pak patrně bude více nápoj, než sirup.
Dobrý den, poprosila bych o radu: naplátkovanou řepu jsem zalila nálevem, zatížila, startér nepoužila. Už je to týden v kuchyni ale žádné viditelné kvašení neprobíhá. Dnes jsem očuchala, nálev voní slabě zkvašeně. I jsem ochutnala, řepa je mírně zkvašená, ale zdá se mi dost tuhá. Měla by tím kvašením i trochu změknout, ne? Kvasím si takhle hlívu a ta má ve finále dost jinou konzistenci. Takže k dotazu: je šance, že se po týdnu bude ještě něco dít nebo to mám zchroustat jak to je? Děkuji, Veronika
Změkne, ale až v řádu týdnů. Ještě ji pár dní nechte v teple a pak ji zapomeňte někde v chladu a vraťte se k ní o Velikonocích. Případně, v touze po kvasu slijte 2/3 nálevu, doplňte novým solným roztokem a pak na ni opět zapomeňte.
Hlíva je měkká a fermentuje rychle,málo vodnaté druhy zeleniny chtějí více času.
tak jsem se pustila do kvašené řepy na plátky s kořením, cibulí bez startéru, a čtvrtý den přes noc se mi nahoře udělaly malé ostrůvky plísně. kde jsem asi mohla udělat chybu a jak se tomu pro příště vyhnout?
Zdravím 🙂 Skvělé stránky!!! Dělám si podle jedné rady řepný zákys — do domáví syrováky nakrájím řepu a po několik dnech popíjím, skvostný nápoj!! 🙂 a pak, už mnoho let děláme vánoční polévku, barčš-pruhlednou červenofialovou polévku — je fantastická. Kdysi se připravovala z řepného kvasu (řepa a chléb a voda), nyní kupujeme řepnou šťávu a smícháme s vývarem zeleninovým a uzeným a ochutíme pepřem a bobkovým listem a solí — nemá chybu, je to nejskvělejší polévka jakou znám 🙂 k tomu je tradiční rohlík s masem 🙂 díky za stránky, krásné se mějte 🙂
Já miluji salát z pečené řepy a do něj přidám i něco kvašené zeleniny (jako zrovna mám hotovou — směs řepy, celeru, mrkve, kedluben apod.). S dresingem z kapky oliv. oleje, umeocta a sirupu z agáve. K tomu třeba nopálovou ciabattu a to je mňamka. Řepný kvas jsme nezkoušela, ale půjdu do toho, řepu mám prostě ráda na jakýkoliv způsob a že jsem jich ještě určitě mnoho nezkoušela. Jitka
Dobrý den měl bych otázku jak silný by měl být ten solný roztok repektive kolik soli bych měl dát tak na 3,5l vody aby byl dostatečně silný ale nepřesolil jsem to. předem děkuji za odpověď.
Můžu se zeptat jestli ma byt kvas pouze slany. Nasla jsem totiz v jedne knizce, ze se da pouzit i do salatu misto octove zalivky, tak usuzuju ze by mel byt sleno kysely. Ja osobne nemam s kvasenim zadne zkusenosti, ale dela ho babicka a nakysly neni. Moc mi takhle nechutna ale nevim jestli nedela neco spatne, protoze slano kysely by byl urcite lepsi. Dekuji:)
Dobrý den, řepu mám naloženou ve sklenici, zatíženou menší sklenicí naplněnou kameny, v mikroténovém sáčku, vodu jsem vytlačila, tak aby do sklenice s řepou nepronikal vzduch, ale po dvou dnech mi slehla a utvořila se vzduchová kapsa…co s tím? má se voda doplňovat???
dáte hřebíček do vody a vyvaříte. Soli — to záleží na tom jak to chcete slané. 5 g na litr je vcelku málo — jde o 0,5%, potřebujete alespon 2% aby sůl měla ochranou funkci proti nežádoucím kulturám — tedy alespoň 20 g na litr- tj. vrchovatou lžíci.
Dobrý den, na vašich stránkách jsem četla i o fermentaci zeleniny. Já s ní začla až onehdy a určitě budu pokračovat. Ač jsem dosud červenou řepu nejedla, zkvašená mi chutnala. Včera jsem ještě zkusila dát do 3,5l sklinice větší kousky řepy, zalila je slaným roztokem, čekám, jestli zkvasí, že budu šťávu popíjet. Jen mě na tom trochu zaráží ten slaný roztok, dala jsem 1 lžíci na litr. Není to pak zdraví kontraproduktivní, když se všude říká, že solit by se mělo co nejméně a já pak chci tu slanou vodu pít? Co si o tom myslíte? děkuji a zdravím Petra L.
sůl naprosto nezbytně potřebujete k životu. Bez dostatečného množství sodíku, který si organismus neumí syntetizovat a musí ho přijímat ze stravy dojte elektrolytickému rozvratu a zemřete.
Běžná strava, zejména pokud využíváte pravidelně pokrmy, které za vás vyrobil potravinářský průmysl je slaná a pokud si to člověk ještě přisolí, málo pije a takto se stravuje trvale, tak mu hrozí to, před čím varují lékaři — tedy zvýšený krevní tlak a s ním spojené komplikce spoluzaviněné nadbytkem sodíku.
1 lžíce na nějaký 1,5kg hmoty řepného kvasu vám moc nezajistí ochranu před plísněmi. Pokud vám řepa zplesniví, tak se pak moc nedivte.
Sůl není jedovatá, problematický je její dlouhodobý přebytek či nedostatek.
Díky za odpověď. Já do té 3,5litrovky dala asi 700g řepy, a 2,5 l převařené vody a do ní 3 lžíce soli. jaký je tedy podle váš dobrý poměr? nikde jsem to na netu moc nemohla najít.
aha. v tomhle článku to není, ale minimum, aby to mělo ochranný efekt jsou 2% nejčastěji to je 5%, což je také slanost, která obvykle lidem chutná nejvíc, pokud chce člověk třeba okurky a nebo houby uchovat co nejdéle, tak klidně 10%, ale pak už to je hodně slané a před jídlem to chce takto prosolenou zeleninu naložit do čisté vody, aby to bylo tak akorát.
Měl bych dotaz na využití řepy … ne ale červené, ale CUKROVÉ? Má smysl ji kvasit — bude výsledek něčím „zajímavý“ nebo se cukrovka hodí jen na „cukrování“?
Kaše z cukrové řepy určitě půjde zkvasit a vypálit. Tedy alkoholové kvašení. Myslí že kvas, tedy „řepné víno“ asi nebude nic moc, ale základní alkohol by mohl fungovat.
Dobrý den, prosím Vás, kolik soli přijde tedy do těch 3 litrů vody se 700 g řepy? Pochopila jsem, že 2 — 5%. Ale nevím, jestli je to myšleno z objemu vody nebo objemu zeleniny? Díky moc!
Varování,těm kdo se pouští do experimentální výroby kvašené šťávy z červené řepy. NEDÁVAT do lahví s patentním uzávěrem.Takovým co mají některé láhve od piva. Můj muž toto právě udělal.Už 2 láhve nám vybuchly.Bylo to jako granát,střepy a štáva všude. Štěstí,že jsme nebyli poblíž.Dnes bych už toto varování nemusela třeba psát.Takže přemýšlet než se do něčeho podobného pustíte.!!!!!
Tohle je fakt pravda a je to dost nebezpečné, sklo se při manipulaci poškozuje, vznikají v něm neodvratně mikrotrhliny a pokud jde o nějakou starou flašku, která v oběhu zažila bůhví co, řachne velmi snadno.
Jak dlouho může být podle vás takto naložená řepa po úvodním týdnu či dvou kvašení doma v teple, v chladném sklepě 7°C, studeném špajzu ? Můžu už potom sklenici zavřít normálním víčkem nobo stále nechat s kvasnou zátkou? Děkuji !
Dokud ji někdo nesní nebo dokud nezplesniví či neshnije, což se nestane, pokud při skladování bude zamezeno přístupu vzduchu. Základní otázky a odpovědi se najdou v článku Můj první ferment
Kde je prosím zakopaný pes. Z kraje října koupena čerstvá krouhanka (10 kg), ten den zpracována, 2% soli + 1 kg cibule, lehce kmínu, naložena do kameňáku, 14 dní bouřlivého bublání při pokojové teplotě (s přetokem), po této době dolněna solanka a zélák umístěn do sklepa (8 °C). V současnosti (6 týdnů po) je zelí jen hodně slané, lehce kyselé, tvrdé, normálního vzhledu. Není KYSELÉ. Děkuji.
Díky za dotaz, snad najdete odpověď, když se týká zelí a zapsal jste ho k článku o řepě.
nevíme, co znamená „hodně slané“, na 11 kg díla mělo přijít 220 g soli; salinitu lze ověřit aspoň orientačně ochutnáním úrovně slanosti 10 g soli v půllitru vody a pak ochutnáním šťávy ze zelí; jestli je to podobné, chyba v solení není;
bouřlivé kvašení neznamená automaticky kyselost, to je projev alkoholové kvasinky, která produkuje CO2+alkohol a ne kyseliny, nicméně po 6 týdnech by už měl laktobacil docela slušnou kyselinu vyvinout; dříve nebo později ale VŠECHNO v anaerobním prostředí zkysne, nejde tomu naopak zabránit; zachovejte paniku a stále udržujte zamezení přístupu vzduchu
záleží i na mechanickém zpracování: krouhání musí být co nejjemnější, nejlepší je v podstatě model ‚cukrová vata‘, pročež jsem od krouhačů ze špatně nastaveného kruhadla viděl i nesmyslně hrubé kusance, ze kterých nemohlo vylézt nic jiného než tvrdé kysané košťály; doma je potřeba nakrouhané zelí pořádně mechanicky rozmělnit se solí, aby šlo do bečky už v podstatě poloměkké
Zkonzultujte s těmito informacemi i článek Zelí a veškerou diskusi k němu, potíže se opakují pořád dokola.
43 komentářů
Já si dělám pomazánku — nastrouhám najemno řepu, přidám sůl, pepř a sušený česnek (ten není tak agresivní do žaludku jako čerstvý) a zamíchám to se zakysanou smetanou. Výborná věc k celozrnnému pečivu 🙂
Dobrý den,
měla bych dotaz: už 2x jsem se to pokoušela zkvasit (2 dny v teple, pak do chladu, podle návodu, co jsem našla na netu) a vždycky výsledek byl velmi chutný (kvas na pití, řepa do salátu). Jen ten kvas má konzistenci čistého sirupu — je to normální? Teda, mě se to líbí a piju toho tak půl litru denně a nic se mi zatím nestalo, jen by mě zjímalo, jestli je to normální..děkuji za odpověď.
Kateřina
Jestli vám to chutná, neprohání vás to a nic divného na tom neroste, tak holt se vám tam usídlila nějaká bakterie, která způsobuje vazkost — jako třeba u kefíru. Nevím kolik vody dáváte na kolik řepy (mě to vychází většinou tak půl kila řepy na tři litry nálevu), s dostatkem vody to pak patrně bude více nápoj, než sirup.
Tak 2 velké řepy na 2 litry, zkusím míň. Díky za informaci, že existují bakterie, které kpůsobují vazkost.
Dobrý den,
poprosila bych o radu: naplátkovanou řepu jsem zalila nálevem, zatížila, startér nepoužila. Už je to týden v kuchyni ale žádné viditelné kvašení neprobíhá. Dnes jsem očuchala, nálev voní slabě zkvašeně. I jsem ochutnala, řepa je mírně zkvašená, ale zdá se mi dost tuhá. Měla by tím kvašením i trochu změknout, ne? Kvasím si takhle hlívu a ta má ve finále dost jinou konzistenci. Takže k dotazu: je šance, že se po týdnu bude ještě něco dít nebo to mám zchroustat jak to je?
Děkuji, Veronika
Změkne, ale až v řádu týdnů. Ještě ji pár dní nechte v teple a pak ji zapomeňte někde v chladu a vraťte se k ní o Velikonocích. Případně, v touze po kvasu slijte 2/3 nálevu, doplňte novým solným roztokem a pak na ni opět zapomeňte.
Hlíva je měkká a fermentuje rychle,málo vodnaté druhy zeleniny chtějí více času.
Na velikonoce? No to bude pěkné:). Díky.
tak jsem se pustila do kvašené řepy na plátky s kořením, cibulí bez startéru, a čtvrtý den přes noc se mi nahoře udělaly malé ostrůvky plísně. kde jsem asi mohla udělat chybu a jak se tomu pro příště vyhnout?
1. Zabezpečit nepřítomnost vzduchu — tedy pohrát si se zatěžováním a nebo to přímo dělat v kvašáku.
2. zvýšit podíl soli
3. přidat startér.
4. dokud se nerozjede kvašení tak to mít sktuečně okolo těch 30 stupňů celsia.
A případně vše zaráz.
Mimochodem dneska jsme v albertu viděla čerstvou šťávu z otického zelí, což bude ideální startér pro kysání zeleniny.
Zdravím 🙂 Skvělé stránky!!! Dělám si podle jedné rady řepný zákys — do domáví syrováky nakrájím řepu a po několik dnech popíjím, skvostný nápoj!! 🙂 a pak, už mnoho let děláme vánoční polévku, barčš-pruhlednou červenofialovou polévku — je fantastická. Kdysi se připravovala z řepného kvasu (řepa a chléb a voda), nyní kupujeme řepnou šťávu a smícháme s vývarem zeleninovým a uzeným a ochutíme pepřem a bobkovým listem a solí — nemá chybu, je to nejskvělejší polévka jakou znám 🙂 k tomu je tradiční rohlík s masem 🙂
díky za stránky, krásné se mějte 🙂
Já miluji salát z pečené řepy a do něj přidám i něco kvašené zeleniny (jako zrovna mám hotovou — směs řepy, celeru, mrkve, kedluben apod.). S dresingem z kapky oliv. oleje, umeocta a sirupu z agáve. K tomu třeba nopálovou ciabattu a to je mňamka. Řepný kvas jsme nezkoušela, ale půjdu do toho, řepu mám prostě ráda na jakýkoliv způsob a že jsem jich ještě určitě mnoho nezkoušela. Jitka
Dobrý den měl bych otázku jak silný by měl být ten solný roztok repektive kolik soli bych měl dát tak na 3,5l vody aby byl dostatečně silný ale nepřesolil jsem to. předem děkuji za odpověď.
Kolem 3 ‑5 %.
Děkuji, jen ještě otázka Objemu, nebo hmotnosti? Předpokládám že na hmoltnost to bude kolem 100 – 150gramů ne?
Můžu se zeptat jestli ma byt kvas pouze slany. Nasla jsem totiz v jedne knizce, ze se da pouzit i do salatu misto octove zalivky, tak usuzuju ze by mel byt sleno kysely. Ja osobne nemam s kvasenim zadne zkusenosti, ale dela ho babicka a nakysly neni. Moc mi takhle nechutna ale nevim jestli nedela neco spatne, protoze slano kysely by byl urcite lepsi. Dekuji:)
No já mám řepný kvas docela kyselý — asi záleží na tom, jak je starý.
A jak dlouho vůbec v lednici vydrzi? Tenhle bude tri tydny urcite. Se starim je kyselejsi vic nebo min?
Dobrý den, řepu mám naloženou ve sklenici, zatíženou menší sklenicí naplněnou kameny, v mikroténovém sáčku, vodu jsem vytlačila, tak aby do sklenice s řepou nepronikal vzduch, ale po dvou dnech mi slehla a utvořila se vzduchová kapsa…co s tím? má se voda doplňovat???
přesně tak — doplňte slanou vodou (cca 2 – 5% soli, tedy lžičku na 1 – 2 deci)
super, mnohokrát děkuju, jdu na to 🙂
Prosím Vás, kde seženu hřebíčkový extrakt? A ještě prosím o info poměr soli a vody — na 1 l vody 1 rovnou čajovou lžičku soli?
dáte hřebíček do vody a vyvaříte. Soli — to záleží na tom jak to chcete slané. 5 g na litr je vcelku málo — jde o 0,5%, potřebujete alespon 2% aby sůl měla ochranou funkci proti nežádoucím kulturám — tedy alespoň 20 g na litr- tj. vrchovatou lžíci.
Dobrý den,
na vašich stránkách jsem četla i o fermentaci zeleniny. Já s ní začla až onehdy a určitě budu pokračovat.
Ač jsem dosud červenou řepu nejedla, zkvašená mi chutnala. Včera jsem ještě zkusila dát do 3,5l sklinice větší kousky řepy, zalila je slaným roztokem, čekám, jestli zkvasí, že budu šťávu popíjet. Jen mě na tom trochu zaráží ten slaný roztok, dala jsem 1 lžíci na litr. Není to pak zdraví kontraproduktivní, když se všude říká, že solit by se mělo co nejméně a já pak chci tu slanou vodu pít?
Co si o tom myslíte?
děkuji a zdravím
Petra L.
sůl naprosto nezbytně potřebujete k životu. Bez dostatečného množství sodíku, který si organismus neumí syntetizovat a musí ho přijímat ze stravy dojte elektrolytickému rozvratu a zemřete.
Běžná strava, zejména pokud využíváte pravidelně pokrmy, které za vás vyrobil potravinářský průmysl je slaná a pokud si to člověk ještě přisolí, málo pije a takto se stravuje trvale, tak mu hrozí to, před čím varují lékaři — tedy zvýšený krevní tlak a s ním spojené komplikce spoluzaviněné nadbytkem sodíku.
1 lžíce na nějaký 1,5kg hmoty řepného kvasu vám moc nezajistí ochranu před plísněmi. Pokud vám řepa zplesniví, tak se pak moc nedivte.
Sůl není jedovatá, problematický je její dlouhodobý přebytek či nedostatek.
Díky za odpověď. Já do té 3,5litrovky dala asi 700g řepy, a 2,5 l převařené vody a do ní 3 lžíce soli. jaký je tedy podle váš dobrý poměr? nikde jsem to na netu moc nemohla najít.
aha. v tomhle článku to není, ale minimum, aby to mělo ochranný efekt jsou 2% nejčastěji to je 5%, což je také slanost, která obvykle lidem chutná nejvíc, pokud chce člověk třeba okurky a nebo houby uchovat co nejdéle, tak klidně 10%, ale pak už to je hodně slané a před jídlem to chce takto prosolenou zeleninu naložit do čisté vody, aby to bylo tak akorát.
No,tak jen pro doplnění…nedalo se to vůbec pít,jak to bylo slané… zůstanu u kvašené řepy raděj, a chci zkusit i sirup.
Měl bych dotaz na využití řepy … ne ale červené, ale CUKROVÉ?
Má smysl ji kvasit — bude výsledek něčím „zajímavý“ nebo se cukrovka hodí jen na „cukrování“?
Kaše z cukrové řepy určitě půjde zkvasit a vypálit. Tedy alkoholové kvašení. Myslí že kvas, tedy „řepné víno“ asi nebude nic moc, ale základní alkohol by mohl fungovat.
a mléčně kvasit určitě taky bude, ale netuším,jak to bude chutnat.
to vám dříve naběhne lihové kvašení
Dobrý den, mohla byste mi, prosím, napsat něco o startérech? jaké jsou nejlepší, kde je sehnat apod.?Děkuji, Kar.
Děkuji, už jsem to na vašich stránkách našla, takže paráda…
Stala se mi krásná věc, asi jsem dal moc starteru a trošku mi po otevření vymalovala kuchyň, kde pak asi soudruzi udělali chybu? 😀
Dobrý den, prosím Vás, kolik soli přijde tedy do těch 3 litrů vody se 700 g řepy? Pochopila jsem, že 2 — 5%. Ale nevím, jestli je to myšleno z objemu vody nebo objemu zeleniny?
Díky moc!
Vodu i zeleninu nutno sečíst a z toho vypočítat procenta soli (typicky 2 %)
Řepa je boží! Ať už v moštu s jablkem, nakládaná klasicky, nebo se zázvorem a chilli papričkou, nebo jako pikles.
Mňam!!!
Varování,těm kdo se pouští do experimentální výroby kvašené šťávy z červené řepy.
NEDÁVAT do lahví s patentním uzávěrem.Takovým co mají některé láhve od piva.
Můj muž toto právě udělal.Už 2 láhve nám vybuchly.Bylo to jako granát,střepy a štáva všude.
Štěstí,že jsme nebyli poblíž.Dnes bych už toto varování nemusela třeba psát.Takže přemýšlet než se do něčeho podobného pustíte.!!!!!
Tohle je fakt pravda a je to dost nebezpečné, sklo se při manipulaci poškozuje, vznikají v něm neodvratně mikrotrhliny a pokud jde o nějakou starou flašku, která v oběhu zažila bůhví co, řachne velmi snadno.
Jak dlouho může být podle vás takto naložená řepa po úvodním týdnu či dvou kvašení doma v teple, v chladném sklepě 7°C, studeném špajzu ? Můžu už potom sklenici zavřít normálním víčkem nobo stále nechat s kvasnou zátkou? Děkuji !
Dokud ji někdo nesní nebo dokud nezplesniví či neshnije, což se nestane, pokud při skladování bude zamezeno přístupu vzduchu. Základní otázky a odpovědi se najdou v článku Můj první ferment
Kde je prosím zakopaný pes. Z kraje října koupena čerstvá krouhanka (10 kg), ten den zpracována, 2% soli + 1 kg cibule, lehce kmínu, naložena do kameňáku, 14 dní bouřlivého bublání při pokojové teplotě (s přetokem), po této době dolněna solanka a zélák umístěn do sklepa (8 °C). V současnosti (6 týdnů po) je zelí jen hodně slané, lehce kyselé, tvrdé, normálního vzhledu. Není KYSELÉ. Děkuji.
Díky za dotaz, snad najdete odpověď, když se týká zelí a zapsal jste ho k článku o řepě.
Zkonzultujte s těmito informacemi i článek Zelí a veškerou diskusi k němu, potíže se opakují pořád dokola.