Snídaně trochu jinak (recenze)

V rámci barterových výměn při recenzích po Katzově knize Síla Přírodní Fermentace jsem se také domluvila, že zrecenzuji e‑knihu „Snídaně trochu jinak“ od autorek webu zivakultura.cz.

Jde o snídaňové recepty pro GAPS dietu, která pracuje s konceptem ozdravění trávicího traktu právě s důrazem i na střevní mikrofloru. Ve své podstatě je to o něco přísnější a o fous mastičkářštější paleo.
To znamená žádné obiloviny, luštěniny, omezení mléka, důraz se klade na dostatek tuků, které obvyklými přístupy ke zdravé výživě bývají spíše opomíjeny, spoustu vývaru z kostí, maso včetně vnitřností, hodně zdrojů omega 3 mastných kyselin a také kvalitu surovin, absenci průmyslových produktů a právě dostatek probiotik.

Když to budete dodržovat, tak dieta slibuje vyléčit ledacos — ostatně ta zkratka GAPS znamená Gut And Psychology Syndrome — vztah poruchy a nemoci trávicího traktu s poruchami chování, jako jsou ADHD, ADD, poruchy učení a samozřejmě autismus. Každý pořádný alternativní směr přece vyléčí autismus, ne?

No nic — autorky jsem varovala předem, že ke GAPS přístupu už mám vcelku výhrady…

Na druhou stranu ta knížka vůbec není marná, výživovou teorií se vůbec moc nezabývá a jde přímo na věc. Tedy k receptům. Pokud hledáte zdroj toho, co jíst k snídani a chcete po tom, aby to bylo bezlepkové, výživné a chutné, tak čtěte dál.

Autorkami jsou Jana Dell Plotnárková a Žaneta Kremsa. Obě jsou matkami digitálně-nomádské rodiny, obě bojují s potravinovými nesnášenlivostmi či autoimunitními chorobami ať u sebe, nebo u svých dětí, a oběma pomohla i právě GAPS dieta k lepšímu zdraví. O fous více informací o nich pak najdete na jejich stránkách, kde už několik let seznamují české čtenáře s tím, co GAPS znamená a jak funguje.

V e‑knize najdete desítky receptů na nejrůznější ranní pokrmy. Tím, že většina z nás snídá buď slané nebo sladké pečivo, obiloviny, vločky či podobné výrobky, tak přechod na snídaně s požadavkem na nepřítomnost lepku bývá nejproblematičtější.

Inspirace v knížce je pak velmi praktická a vcelku snadno použitelná: nejexotičtější použitou surovinou je kokos a avokádo, což je v porovnání zejména s některými anglickými recepty dost plus.

Najdete tam recepty na pečivo (na bázi ořechových mouk), na vaječná jídla, masitá jídla, na bezlepkovou granolu, palačinky či bezovesnou kaši. Zejména pro začátečníky je užitečný návod na domácí výrobu ořechových mlék, pyré nebo třeba vývaru. Pravá GAPS snídaně totiž zahrnuje i hrnek vývaru, a když to zkusíte, tak vám garantuju, že budete překvapeni tím, jak umí povzbudit a probudit. Vývar je totiž fakt zázrak. Příprava základních surovin předem vám pak zkrátí proces přípravy snídaně — což ostatně bývá kamenem úrazu při opuštění tradičního modelu chleba s něčím, miska vloček zalitá mlékem nebo třeba kobliha. Udělat si paleo/GAPS snídani chce většinou trochu času navíc.

Z mého úhlu pohledu má kniha jednu naprosto základní vadu — jakkoliv paleo a zejména GAPS kladou důraz na dostatek přirozeně fermentovaných potravin v jídelníčku, tak se tam kvasí pouze jednou, a to kešu ořechy před pečením chleba — příjem probiotických mikroogranismů během snídaní je ve výsledku nula-nula nic.

Respektive u popisu namáčení ořechů je zmíněno, že je můžete nechat fermentovat, a to bez zmínky, proč by měl být dobrý nápad to udělat. To konec konců chybí i u samotného návodu na zpracování ořechů — tedy proč by je měl člověk vůbec namáčet. Nutno přiznat, že namáčení s tak velkým množstvím soli, mě překvapilo. Netuším totiž, proč by se tak mělo činiti. Tipla bych si, že půjde o obranu před pomnožením plísní, ale ani letmé googlení mi moc neporadilo. Pokud někdo víte víc, budu vděčná za komentář.

A přitom právě snídaně může být velmi zajímavým zdrojem probiotických potravin. Jako jednu z možností, jak snídat, autorky nabízí ořechová smoothies. Nechat prokysat kešu, mandlové nebo kokosové mléko, to je záležitost několika hodin, zejména pokud necháte při namáčení ořechy zároveň fermentovat. Stejně tak se nabízí nejrůznější přes noc fermentované směsi semínek, ořechů a ovoce, máslo ze zákysu, probiotická majonéza mazání na GAPS/paleo pečivo, nebo různé povolené verze kečupu či jiných dochucovadel, která jdou taky prokvasit — jídlu dodají nejen ona potřebná probiotika, alei i chuťový rozměr…

Stejně tak jde nechat třeba prokvasit ovoce, před podáváním dosladit medem (ten paleo i GAPS většinou povolují) a získat tak velmi zajímavou variantu marmelády. Bez doslazení je to totiž fakt kyselé. A pochopitelně ke slané snídani lze přidat k vajíčkům nebo obloženému chlebu trošku kysané zeleniny či okurek, opět jí to jen a jen pomůže.

Doufám tedy, že e‑kniha bude mít takový úspěch, že bude autorkám stát za přepracování a přidání sekce fermentovaných potravin.

Kniha je ve formátu PDF, se stručným úvodem, představením autorek a s povedenými fotkami ke každému z receptů. Recepty jsou jednoduché, snadno pochopitelné a proveditelné.

Pokud bych to měla shrnout, tak jako zdroj receptů je to fajn. Je to vcelku slušně zpracovaná e‑kniha, rozhodně nepatří mezi takové ty narychlo sepsané e‑marketingové kotvy budoucích milionových imperií, ale je vcelku praktická, užitečná a pokud hledáte inspiraci na bezlepkové snídaně v češtině, tak svým rozsahem patrně i výjimečná. Seznam receptů, které obsahuje a možnost ji koupit naleznete zde.

Zuzka Ouhrabková

Blog jsem pro vás začala psát v roce 2012 z nadšení nad knihou Síla přírodní fermentace od Sandora Katze, kterou jsem i později přeložila, a od té doby už mě tato obskurní záliba v oprašování mikroorganismů nepustila.

Profesionálně se věnuji práci na projektu Paměť národa pro neziskovku Post Bellum.

Umím vymyslet kvašenou recepturu či vám poradit co kvasit ve vaší kavárně/bistru/nálevně. Fakt mi jdou nejrůznější rešerše Pro veřejnost pořádám i praktické workshopy, v případě zájmu mi prosím pište na e‑mail.