Tvaroh
16. dubna 2020; přečtete za 9 minutVždycky když napíšu nějakou litanii s hromadou teoretizování, slíbím na konci, že příště už opravdu bude nějaký recept. Tentokrát na něj opravdu dojde, a je tak jednoduchý, že mi přichází až stydno, že z něj navařím celý článek. Ano, budeme se bavit o zakysaném tvarohu.
Moc dobře si totiž pamatuji zápisek pana Cuketky s názvem Solený tvaroh, který sice uznávám jako funkční příspěvek do pestrého stravování domácnosti, ale tak trošku už zaváněl z nouze ctností foodblogerské superstar, což byl ovšem omyl a Martin pak vystavil moc krásnou sérii Skromná kuchyně. Moment, řekl jsem „zaváněl“..? Ale ano, ano, to dává smysl! Přeci když něco posolím, odstraším tím nechtěné mikroorganismy, pozvu ty chtěné a ono to začne vonět! Stalo se tedy, že jsem si opět odpověděl kladně na obligátní Zuzčinu otázku.
A dá se to zkvasit?
Zuzka Ouhrabková
Tuhle dobrotu si chystám doma už několik let, mám ji prakticky soustavně připravenou k namazání na kvasový chleba. Nechci si kupovat hotové pomazánky a připlácet tak za výrobky, vařím a připravuji jídlo zásadně ze základních surovin. Občas si ji beru na výlety nebo ke svačině do práce, načež okolí pravidelně propadá v sentiment, zasní se a začne citovat pohádku o Dr. Voštěpovi, který touhle svačinou nacpal nemocnou princeznu a ta za přístupu čerstvého vzduchu coby aerobní organismus pookřála a zesílila. Romantizace sice pěkná, ale účinek na společnost slabý, nevšiml jsem si, že by kdokoliv na tvaroh přešel a taveňáky vládnou dál.
Můj postup na kysanou pomazánku procházel standardní evolucí zahrnující pokusy, omyly a rafinaci myšlenkových pochodů. Zkoušel jsem různé druhy tvarohů, různé startéry, až jsem byl nakonec spokojen. Jednou se stalo, že jsem při přípravě přednášky prostě popadl krabici s touhle pomazánkou nejjednodušší, abychom při ochutnávání kvasového chleba nežvejkali suchou kůrku a vyrazil jsem přednášet. Co se ale nesešlo — na přednášce se guerillově zjevila drahá kolegyně Hanka Michopulu a tak jí to sedlo, že to až začalo hraničit s mánií (nutno podotknout, že velmi chvályhodnou a kreativní). Zkoušela pak doma kysat tu dobrotu taky, ale podle mého vágního popisu („Osol to a nech to bejt“) se jí ne vždycky zadařilo. Proto jsem se zhluboka zamyslel a jal se hledat možné příčiny jejího občasného neúspěchu a mého úspěchu. Následuje recept a pod ním vysvětlení, proč co funguje a co nefunguje.
Recept
- 250 g měkkého tučného tvarohu v papírové fólii (může být zataven do dalšího igelitového obalu),
- 50 ml plnotučného mléka, vody nebo i filtrovaného/pasterovaného piva,
- 2 % soli celkové hmotnosti výrobku (zde 6 g).
Postup: prostě to všechno dobře promíchejte v nějaké uzavíratelné a adekvátně velké dóze, což znamená, že toto čtvrtkilové nadělení nebudete kultivovat v dvoulitrové míse na těsto, ale v pěkně 300 ml svačinové krabičce. Pokud jste už jednu várku snědli, dózu neumývejte, trošku předchozího uzrálého tvarohu v ní nechte jako startér, nařeďte ho tím mlékem a pak teprve vmíchejte tvaroh a sůl. Tomu se říká anglicky backslopping, stejně jako když vedete chlebový kvas. Když ale předchozí trošku nemáte, nevadí, netrapte se tím. Nechte den při pokojové teplotě, posléze umístěte do lednice a postupně odebírejte. Když na něj dva tři dny zapomenete, tak jedině dobře. Když ho zapomenete po večeři v dóze na kuchyňské lince přes noc, také nevadí, při různých teplotách se budou množit různé mikroorganismy a to chcete. Když na něj zapomenete na pár dní a povrch nerozrušíte, tak se na něm nakultivuje i nějaká spontánní sýrová kultura, taková matná bílá nebo narůžovělá vrstvička kvasinek. V ostatních fermentech ji moc nechcete, ale zrovna na sýrech je docela žádoucí, vytváří takové živočišné aroma a přispívá k rozkladu nutrientů na chuťově zajímavější komponenty. Pokud na pomazánku zapomenete opravdu na dlouho, tak asi nakonec zplesniví barevnými chlupatými plísněmi, pak už asi zaslouží vyhodit. No a to je celé, o takhle primitivní postup se jedná.
Takhle pěkně uchopila surovinu Hanka a určitě se shodneme, že tohle je naše obecná představa normálního jídla — jednoduché, čerstvé, nepřeplácané a hlavně #rukama.
Teorie k receptu
Teď se mrkneme na to, jak to funguje a jaké suroviny zvolit či nezvolit. Nejlépe chutná tvaroh vždycky co nejtučnější, takže jděte po červených obalech. Tuk znamená chuť a příjemnou hladkou texturu všeho. Konzistence kupovaného výrobku by měla být měkká: ne polotekutá, ale ani by na stisk neměla klást odpor. Samozřejmě, že s odtučněným materiálem to bude fungovat také, ale místo po chybějícím tuku vyplňují bílkoviny a ty tak docela chuť nezlepšují. Zkuste, uvidíte. Mně odtučněné tvarohy vždycky připomenou dědův příměr „jako žvejkat suchý věnce“.
Jako zcela zásadní se ukázal druh balení — ve vaničkách je totiž výrobek zabalen sterilně a obsahuje jen mlékárenské kultury, které se při výrobě používají, tudíž je jeho mikroflóra poměrně chudá, pH poměrně nekyselé a tudíž náchylné na zkažení místo zfermentování. Navíc ve vaničkách jsou výrobky s velkým podílem vody (tečou) a při kvašení zbytečně hodně alkoholově bublají.
Oproti tomu ve vrstvené alu/papír fólii je balení nesterilní, po celou dobu distribuce v chlazeném řetězci mají k živnému materiálu přístup různé mikroorganismy a mohou jej skrz záhyby fólie začít kolonizovat. Nicméně těsné přitisknutí obalu k výrobku znamená anaerobní prostředí, takže až do doby prvního rozbalení v domácnosti už zde může probíhat fermentace. Co to znamená v praxi? Mokrý řídký výrobek z vaniček se i po osolení snadno zkazí, kdežto ten hranatý z fólie kvasí moc pěkně. Dokonce se mi i osvědčily kousky s několik dní prošlou trvanlivostí! Jako vítěz mi vyšel Jaroměřický tučný, který má obsah sušiny 28 %, tuk 11 %, tzn. ideální konzistence a podíl makronutrientů, netvoří hrudky ani neteče. Ještě doplním, že tyto tvarohy ve fólii někteří výrobci zatavují ještě dodatečně do igelitového obalu — nevadí to, tyto výrobky jsou také vhodné, vyzkoušeno.
Ředění provádějte mlékem, pivem nebo vodou. Myslel jsem si, že mléčný kefír bude dobrý startér, což sice byl, ale bohužel až moc dobrý — v mléčném kefíru bydlí kvasinky Saccharomyces, které za prvé pomazánku nakypří docela hodně oxidem uhličitým (což je docela příjemný bonus), ale jako druhý metabolit do ní vypustí i alkohol, který následně na vzduchu konvertuje na kyselinu octovou, a tam kde je alkohol a ocet, tam poměrně brzy začne vznikat i aromatický ethyl acetát, takže za pár dnů pomazánka smrdí po acetonu. Není to jedovaté, ale není to ani dobré. Konzistenci tedy nastavujte spíše hustší než řídkou blátivou. Hezky to pak sýrovatí. Neváhejte ale ředit i obyčejnou vodou, i tak budete mít v pomazánce sušiny dost a nutriční rozdíl mezi vodou a mlékem je v tomto případě zcela marginální.
Sůl může být samozřejmě jakákoliv jedlá kuchyňská. Každopádně zajímavým zpestřením je špetka černé soli, která obsahuje i sirné sloučeniny, takže tvaroh pak začne vonět a chutnat jako vajíčková pomazánka i bez vajíček.
Využití
Zapojte fantazii. Z nakvašeného měkkého tvarohu tvořte další pomazánky. Mám ho rád i jen tak na chleba s malými položenými sousty kimčchi. Když už půjde opravdu od sebe, tak není vůbec špatné z něj udělat slané čajové pečivo.
Slané tyčinky z tvarohového těsta
- 100 g měkkého tvarohu (zakysaného),
- 100 g másla,
- 100 g hladké mouky,
- volitelně polévková lžíce otrub pro zmírnění výčitek svědomí nad bílou moukou.
Vše zpracujte v homogenní kouli těsta, rozválejte na 0,5 cm placku, nakrájejte rádýlkem nebo pekařskou kartou na podlouhlé tyčinkové tvary, pomašlujte vodou či vajíčkem, posypte hrubou solí a kmínem a pečte na 160 °C do zrůžovění (15−20 minut).
Zeleninová polévka zahuštěná tvarohem
- troška másla,
- mrkev,
- vývar nebo světlé miso s vodou
- brambory,
- sůl, pepř,
- fermentovaný tvaroh nebo jiný čerstvý sýr.
Máslo rozehřejte a vsypte na něj nastrouhanou mrkev. To vyduste, aby se mrkev lehce opekla a změkla, zalijte vývarem nebo vodou s trochou světlé miso pasty a přidejte na malé kostičky nakrájené brambory (na malé kostky se budou vařit rychleji). Když jsou brambory asi po 10 minutách napůl měkké, zahustěte tvarohem a dovařte. Zelené polévkové bylinky a pražená semínka tomu moc sluší!
Kdo jí tvaroh, vidí za roh!
Česká lidová pravda
Tvrdý tvaroh
I v jeho výrobě a využití máme hlubokou tradici: pevnější varianta tvarohu vzniká vysrážením sýřeniny kyselinami vznikajícími při mléčném kvašení, v hospodářství se nechával vykapaný živý tvaroh zaklížit na aromatický pivní sýr. Můj pradědeček s průstřelem ramene z první světové války mu říkal voklihlák nebo matčin výkřik (LOL) a s oblibou ho ještě tavil na mazací konzistenci v kastrůlku. S tím kupovaným, který je vysrážený pomocí enzymů to moc nejde, potřebujete takový, který je plný divokých mikroorganismů, tzn. z čerstvého mléka a je vysrážený kyselou cestou a ohřátím na nějakých 40 – 50 °C. Recept samozřejmě uvádí Klára v Domácím mlékaři i na webu domácího mlékaře. Jde o postup, který jsem adaptoval i pro smrduté tofu. Bílkovinný materiál na povrchu kolonizují mazotvorné organismy, které svými enzymy rozkládají tuky a bílkoviny na aromatické a chutné prvočinitele. Je to značně živočišné, stejné procesy probíhají při rozkladu potu v podpaží, v botách a koneckonců i v oblasti pohlaví. Proto je to tak rajcovní a lidé to jedí, i když si to nechtějí ve společnosti připouštět, protože se stydí za nemravnost.
No a to je pro dnešek vše, jezte tvaroh, je plný tuků a bílkovin, které kvalitně vyživují a zpestřují náš jídelníček. A když je zkvasíte, tak budou jednodušší na trávení a lahodnější na chuť. Bon appétit!
Doporučené čtení
- kniha Domácí mlékař,
- bakalářská práce Mikrobiologická jakost průmyslového tvarohu,
- bakalářská práce Úprava surovin a podmínek výroby vařeného sýra,
- web Vitalia Tvaroh se nedělí na měkký a tvrdý,
- Cuketkova Skromná kuchyně.
Vláďa Sojka
Na blog Zkvašeno přispívám od roku 2017, zajišťuji technický chod a provádím základní jazykové korektury. Ve svém volném čase samozřejmě kvasím, reinstaluji kávovou kulturu, fotím a určuji houby, peču chleba, chodím po Českém krasu a obdivuji přírodu.
Na mém malém e‑shopu Fermentárum.cz seženete rozličné kultury pro domácí kvašení a literaturu. Pořádám pro veřejnost nepravidelně workshopy a přednášky, přijíždím s tématem fermentování potravin na pozvání do knihoven, škol, domácností, restaurací i na festivaly. Nabízím i individuální online konzultace a přednášky. Kontakt info@fermentarum.cz
36 komentářů
Diky moc, dlouha leta jsem se víceméně neúspěšně, pokoušela „smraďoucha“ vyrobit. Mám otazku: tvarohy jsou kromě alu obalu ještě ve folii. Probíhají i takto vámi zmiňované procesy? Diky.
Troufám si odhadnout, že z logiky věci bude situace u tvarohu zataveného ve fólii stejná jako u toho ve vaničce.
Po jednom dni se nedělo nic, po dalším začal tvaroh jemně nakysle vonět. Myslela jsem, že takto stačí, ochutnala (trochu víc kyselý tvaroh, ok, nic spešl) a radši ho dala do lednice…abych ho po týdnu objevila. Byl potažený jemným sametovým povlakem, to bude asi to kříslo, a velmi chutně voněl. A taky tak chutnal. Takže jsem si přinesla další tvaroh a už fermentuje s cibulí, paprikou, kmínem a pivem. Pamatujete někdo sýr Kastelán?
Díky, Vláďo!
Tak tuhle dobrotu jsem před třemi dny vyrobil. Proste jak facka…a stejně jako facka je to dobré. Žitný chleba zatím kupuji z pekárny na Andělu ( která skutečně peče z vlastního těsta a kvásku, dělal jsem tam o studích noční brigádu při přípravě na ranní pečení ) a upřímně čerstvý chleba na to tvarůžek a pár koleček rajčete z mojí pidi-midi zahrádky ( mám ji ve vnitrobloku a zatim nikdo nic neukradl ) a večeře libová. Jsem hodně pomazánkový už od mala a tohle byl recept přesně pro mně. Akorát se bojim že dýl jak dva dny mi to v lednici nevydrží ??
Rajčátka z pidi-mini zahrádky jsou nej! A co teprve řepa vařená v páře, nakrájená na kolečka piklovaná v jablečném octu a na tvarůžek jedna báseň, kam se hrabou salámy.
No, upřímně řečeno, zas tak jednoduchý to teda není.
Ačkoliv byl recept do detailu dodržen, po týdnu v lednici je to prostě slanej tvaroh! Sice to nevzdávám, ale vůbec se nedivím, když se to někomu nedaří.
To bude tím, že bakterie nemají uši, neposlouchají naše rozkazy a dělají si co chtějí 🙂 Je až příliš mnoho proměnných, které na jakékoliv živé kuchyňské dílo působí, proto se dům od domu daří jinak, ale zaručit můžeme, že jednoho dne to nějak dopadne! A když ne dobře, tak špatně určitě.
🙂
No jasně. Už jsem to otočil potřetí. Ty tyčinky z toho tvarohu byly ale parádní.
Po několikátém pokusu doporučuji v návaznosti na prvních 24h při pokojové teplotě opravdu „zapomenout“ produkt alespoň týden v lednici. Jak je popsáno v článku, povrch pokryje nažloutlá vrstvička křísu a pomazánka začne pěkně zavánět. Po 10 dnech už byla cítit jako slušně zrající sýr a moc dobrá. Po plísní nebylo ani stopy, ale o moc déle bych to asi neriskoval.
Brynza je zkvaseny/fermentovany cerstvy ovci syr/tvaroh
Takze tu ide v principe o bryndzu z kravskeho mlieka
Niet divu ze to tak skvelo chuti
Tak jeste dotaz tady: jsem v prvni fazi pokusu, tedy zadelano, 24h v teple, ted to jde do lednice. Nicmene dva dotazy:
— jak to ma chutnat? Ma to byt treba blizko lucine?
— mate me to okolo “smradocha”, takze mam spis postupne cekat neco bliz romaduru, ci tvarglim?
Docela by me zajimalo, kdyz bych pridal treba kus romaduru (tvargle mi v posledni dobe pripadnou uplne mrtve, ani nezraji poradne),… pokracovalo by to smerem k romaduru?
Nebo to uz je overkill, a zacne to tvarglovatet uz u zakladniho receptu?
„Jak to má chutnat?“ je nesprávně položená otázka, Tome. Správně se máš ptát „chutná mi to?“ a zkoušet, ochutnávat, zkoušet, ochutnávat… a když tě něco napadne, tak to zkusit, a když ti něco nechutná a stojí ti to za to, tak něco změnit. A tím to celé vlastně začít žít.
Poprvé se tvarohové dílo podařilo a rodina propadla nadšení. Pustila jsem se tedy do druhé várky — podle rady jsem sklenici po předchozí várce nevymývala a ponechala jako startér, ale ouha — po 24 hodinách na dně sklenice vrstva čehosi mazlavého šedého až černého. Že by plíseň?
Plíseň je 3D chlupatá a na povrchu, kde je kontakt s kyslíkem — lupa napoví. Není škoda staré zbytky vyhodit, pokud se uživateli nelíbí, nicméně růžové a smetanově nažloutlé kvasinkové a bakteriální povlaky jsou normální.
Je mi to divné — taky bych čekala, že plíseň bude na povrchu a chlupatá, ale nic takového. Fakt šedočerná hmota u dna sklenice. Nic mě nenapadá, ale příště budu zakládat do čisté sklenice.
Zdravim,
vyzera to naozaj jednoducho a velmi lakavo, akurat tu nikde neviem taky tvaroh zohnat. Bud je baleny v kelimku, alebo v papieri, na ktorom je este plastova folia, alebo len v tej folii samotnej. Ak toto cita niekto zo Slovenska, tak prosim o radu — nasli ste to niekde?
Vopred dakujem za usmernenie.
Ono to vždycky nějak dopadne, návodné postupy není potřeba brát zcela dogmaticky a nechat se zastavit jen tím, že místo papíru je výrobek balený v papíru a fólii. Stačí se strefit do toho poloměkkého (hlavně ne tvrdého a úplně měkkého vodnatého z vaničky) a bude to dobré.
Dakujem za posmelenie, dopadlo to velmi dobre. No a neskor manzelka nasla v jednej predajni aj tvaroh baleny v papieri a s nim to dopadlo este lepsie. Uplne paradne.
Dobrý den,
měla bych dotaz. Pokud takto lze zkvasit tvaroh z alobalu se solí a mlékem, lze teoreticky nechat zkvasit i sýr typu Lučina, Palouček (alternativa z Lidlu) ve stejném balení (v alobalu)? Obsahují v základu smetanu, sůl, mlékařské kultury a mikrobiální syřidlo, tudíž po naředění mlékem by vytvořily podobnou konzistenci. Jen si nevím rady s přidanými látkami typu guma guar a karubin, které jsou např. v Paloučku obsaženy. Je to na překážku správné fermentaci?
Díky za odpověď, B.
Báro určitě se to dá zkusit a přidané látky nebudou na závadu, ta zahušťovadla jsou polysacharidy rostlinného původu a fungují jako další prebiotikum (rozpustná vláknina) čili žrádlo pro bakterie. Potíž bude akorát s ekonomikou: zatímco obyčejný tvaroh se dá pořídit do stokoruny za kilo, termizované sýry jsou už náročnější na výrobu a stojí 2,5× tolik.
Dobrý den,
tvaroh se mi při nasolení na 2 % zdá příliš slaný. Předpokládám, že sůl tam není jen na chuť ale i jako jakýsi konzervační prostředek. Myslíte, že je možné množství soli snížit, aniž by se tvaroh začal kazit?
Díky.
Je to jako s každým fermentem: dá se vyzkoušet naprosto všechno, sůl funguje jako selektor bakterií — nežádoucí ji nepřežijí. Nám připadají 2 % v pohodě, dokonce se tak i solí normální komerční výrobky (Apetito má 2,3 g ve 100 g).
Zdravím všechny tvaroháře a přináším update mojí zkušenosti se solí. Prvně jsem fermentovaný tvaroh totiž zkoušel s tvarohem z vaničky. Ten mi při nasolení na 2 % přišel opravdu příliš slaný. Při použití doporučeného Jaroměřického tvarohu baleného do papíru mi to už příliš slané nepřijde. Výrobek má lepší konzistenci i chuť. Tak jen takový feedback, že i konzistence má asi vliv na vnímání chuti.
Tak jsem se opět vrátil k tvarohu ( k článku ) a za poslední dva týdny se mi tenhle prevít usídlil v lednici. Asi jsem měl kliku, ale každa várka vyšla skvěle. A zrovinka o víkendu jsem bloumal co si dát na večeři. Nic těžkého, mastného. Fajn bude polívčička a žitnej chlea z pekárny. Jenomže na nákupu jsem pár dní nebyl a špajzka dost prořídla. No a při prolejzání spajzu a lednice jsem si vzpoměl na prababičku a její polívku ( pra-babka pocházela z Jugoslávie a zažila chudobu, hlad v obou světových válkách, takže nic nevyhazovala a vsechno se nějak zdělalo ) takže k věci : troška másla, rozehřát, na to rychle nahrubo nastrouhanou mrkev. Vydusit, přilít vývar, šup do toho dvě tři brambory, sůl, pepř, a až budou brambory v půlce měkké přihodit do hrnce kus čerstvého sýra ( rozvaří se a polévku perfektně zahustí ) A protože čerstvy sýr doma nebyl odnesl to chudák tvaroh. A ono to bylo jestě lepší. Tvaroh tomu dodal perfektní navinulou chuť. Doporučuji vyzkoušet. Na první pohled to zní děsivě a někomu to možna bude zavánět „šizením“ ve stylu Babica nebo Láda Hruška se svýma kůžičkama. Ale je to neskutečně žravý, z pár zakladních surovin ( určitě by to slo vylepšit nějakym misem ) a jako děti jsme se to po tom mohli vždycky utlouct. Kde jiný děti na babičce žebraly bonbony, my s bratrem žebraly tuhle polívku.
Davide to je skvělý tip, díky! Zanáším ho do článku!
Dobrý večer vespolek, s tím tvarohem je to opravdu napínavé čtení. Zajímalo by mně, jestli by se takto dalo zaexperimentovat se sýrem cotage — já vím, asi namítnete, že je to neekonomické, ale získala jsem ho poměrně velké množství prakticky zadarmo a tak bych to zkusila. Vrtá mi ale hlavou, že už tam nějaký proces sýření proběhl při výrobě, tak jestli se s tím dá nějak dále pracovat… A taky mně ještě trápí, že je v plastovém kelímku. Žije to ještě vůbec?
Semlel bych cottage, aby byla pasta homogenní, posolil, promíchal rukama, aby se to naočkovalo a zavřel bych to do adekvátně velké potravinové krabičky, aby byla plná. Jednou za pár dní ochutnejte, bude to dobré, už za týden to bude sýrovatět.
Kolegov otec z vychodneho SK si vraj tento rcp tradicne robi, ale v chladnicke to nechava napechovane v sklenici min 3 mesiace aby to bolo ono 😉
Tak to má být ? nebát se toho!
Tohle jsou moje asi nejoblíbenější stránky, znovu jsem hledala recept na kvasene citrony, přečetla jsem si recept na tvaroh i všechny komentáře před spaním, začalo mi z toho kručet v žaludku a zitra jdu do toho!
Tak to je pecka! A při tom taková blbost… díky! Tohle mi do mého kvasícího repertoáru chybělo
Dobrý den vespolek,
dosud jsem (14 měsíců = ca 30 várek) přidávala do fermentovaného tvarohu „čerstvé“ plnotučné mléko, které však běžně nekupuji, protože používám plnotučné v tetrapaku. Bude tvaroh fermentovat i s „krabicovým“?
Děkuji za odpověď.
Přemýšlejte o tom spíš takto: co by mohlo fermentaci bakteriemi, které jsou všude kolem nás a na všech našich potravinách, zastavit? Jedině totální pasterizace celého díla. Jelikož máte kontaminované nádobí, ruce, tvaroh a ještě se z vás sype tisíce a tisíce bakterií za minutu, pak nevadí, že přidáte trochu sterilní tekutiny. Ta se nechová jako konzervant, který by veškerý život zastavil. Život si cestu vždycky najde.
No a mimochodem na panák tekutiny na naředění nemusí být vlastně vůbec mléko, stačí obyčejná voda: obrovské množství cukrů, tuků a bílkovin už je v tvarohu a když ho naředíte lžící mléka, přidáte jen pár miligramů sušiny. Když ho naředíte vodou, nebudete tam mít pár miligramů sušiny, což bych řekl, že je vlastně tak docela postradatelné.
Recept jsem pozměnil, ať je to volnější a lidé se k němu tolik neupínali, protože Recepty jsou na prd. Čtení o mléku nabízíme v článku Zlé, krabicové.
Děkuji za odpověď!
Článek o mléku jsem četla těsně předtím, než jsem psala dotaz k tvarohu. Ano, stačila by voda, ale dám přednost tomu mléku. Nadále jen krabicovému, jehož mám běžně velkou spotřebu. Pouze jsem náhle propadla panice, aby mi tvaroh nezhořkl, jako kdysi několikrát krabicové mléko.
Ještě jednou děkuji a zdravím Vás i všechny \\\„kvasiřče\\\“!
Božena
Co ja tu ještě neobjevim…😁.. úspěšně kvasim kimchi, zelicko, vlocky a nyní jsem se opět zacetla do skveleho zkvaseneho webu a neodolala pokusu s tvarohem.. pokud to ma ve finále lehce zavanet syreckem, tak jsem to trefila.. cerstvemu chlebu sluší a mým chuťovym poharkum smakuje. Pokud ne, vyrobila jsem cosi jiného, ale je to dobré 😁. Děkuji za inpiraci.
Parádní! A víte na co jsem si ho zvykl také dávat? Na teplé sladkokyselé rajčatové omáčky, které halí třeba opečený tempeh. On se tak hezky na té horké omáčce v misce začne rozpouštět, přidá texturu krémovitosti a zvýší nutriční hodnotu bílkovinami a tukem.