Miso z tempehu

17. února 2025; přečtete za 4 minuty


Skoro vždycky, když se při chovu mikrobů nebo plísní něco nepovede, je dobré se na chvilku zastavit, posadit se, dát si kafe a popřemýšlet, jak tu zatáčku vybrat. Ostatně jako v každé životní situaci. Osvědčilo se mi to nesčetněkrát a ten pocit, že jídlo nepřišlo nazmar, zahřál vždycky dost příjemně.

Nejiná situace se odehrála minulý týden, když jsem chystal tempeh na praktický workshop kuchařů ze Zátiší a Mlýnce. Ono to není nijak zvlášť složité a kudy chodím, tudy trousím doporučení, ať si tempeh doma zkusíte. Čerstvý domácí je prostě skvělý, hlavně když se podaří. Nojo, ale ono stačí něco trošku z návodu podcenit nebo nezkontrolovat teplotu a už to jede šejdrem a houbička stávkuje. Já jsem samozřejmě potřeboval, aby vypadal můj hrachový tempeh v ten den nejlépe, jak by jen mohl, ale nezadařilo se, buď jsem nedovařil zrno nebo jsem to přehřál, nevím. Výrobek sice držel pohromadě, ale sáček rozhodně nebyl tak hezky naducaný myceliem, jak by mohl. Během workshopu se to pak hodilo jako demonstrace chyby, což je z edukačního hlediska také hodnotné, ale byl bych tedy mnohem raději, kdyby kostička zazářila bílou kompaktností.

Chvíli jsem z toho byl nanicovatý a pár dnů jsem nechal nadbytečné nepoužité porce povalovat v lednici, že s nimi nakrmím později kompost. On i začal trochu kysnout, protože se do uvařeného a houbou předtráveného hrachu pustily bakterie mléčného kvašení, tak už mi to ani moc nechutnalo opečené. Pak jsem si ale vzpomněl, že jsem kdysi už jeden pokus o záchranu slabého tempehu provedl a bylo to moc dobré! Tentokrát jsem měl v ruce celé kilo bídy, tak proč nespáchat ZNC čili z nouze ctnost?

Už mnohokrát zopakovaná teorie k miso pastám praví, že k rozkladu uvařených obilovin a luštěnin používáme velmi účinných trávicích enzymů kropidláka rýžového (Aspergillus oryzae), přičemž pomleté dílo je zabezpečeno zhruba 10 – 15 % soli, aby se do něj nepustily problémové patogeny a jen v něm hezky kysal Lactobacilllus. Na tempeh se používá jiná plíseň — kropidlovec drobnovýtrusý (Rhizopus microsporus), nedaly by se náhodou jeho trávicí enzymy použít na rozklad a zrání luštěniny úplně stejně? Inu samozřejmě! Obě plísně mají společné to, že jsou potravinářsky bezpečné a vypouštějí do svého okolí trávicí enzymy úplně stejně, jako každý jiný živý organismus, který chce rozkládat svůj oblíbený substrát a těžit z něj energii v podobě jednoduchých cukrů.

Plyne z toho nakonec velmi jednoduchý pracovní postup: máte-li přebytečný tempeh z jakékoliv luštěniny, který se tak trošku rozpadá, možná je i trochu oslizlý bakterií Bacillus subtilis a ani po 48 hodinách inkubace se neblíží kompletní plošný růst mycelia, klidně ho semelte na masomlýnku, posolte 10 % soli (vypočteno z hmotnosti díla) a uložte bez přístupu vzduchu jako každé jiné miso do libovolné uzavíratelné kvasné nádoby. Já jsem zvolil tentokrát vakuovací sáček, ze kterého jsem vytlačil všechen vzduch a zatavil ho. Chybou nebude ani vložení do normální zavařovačky s mírným zasolením povrchu a dobrým uzavřením s co nejmenší (pokud možno žádnou) vzduchovou kapsou.

A již se nám schází i dotazy, jestli půjde takové miso připravit z kupovaného tempehu. Půjde to tehdy, když bude čerstvý, nepasterovaný a enzymy nebudou teplem denaturované. Mělo by se to poznat tak, že na výrobku bude návodná informace, že houba může vyprodukovat šedočerné spory, které neovlivňují kvalitu — tehdy se počítá s tím, že organismus stále žije a nebyl spolu se svými enzymy uvařen. Chystat ale fermenty z kupovaných výrobků je neekonomické, s tím domácím ušetříte veškeré náklady na režii výrobce.

Vzhůru experimentům vstříc! Tyto enzymatické procedury fungují i s bakteriálními enzymy, proto připomínám článek Alkalická fermentace luštěnin.

Vláďa Sojka

Na blog Zkvašeno přispívám od roku 2017, zajišťuji technický chod a provádím základní jazykové korektury. Ve svém volném čase samozřejmě kvasím, reinstaluji kávovou kulturu, fotímurčuji houby, peču chleba, chodím po Českém krasu a obdivuji přírodu.

Na mém malém e‑shopu Fermentárum.cz seženete rozličné kultury pro domácí kvašení a literaturu. Pořádám pro veřejnost nepravidelně workshopy a přednášky, přijíždím s tématem fermentování potravin na pozvání do knihoven, škol, domácností, restaurací i na festivaly. Nabízím i individuální online konzultace a přednášky. Kontakt info@fermentarum.cz



6 komentářů

  • jv

    Díky za tip — tohle by mohla být cesta jak se zbavit větší množství déle zamraženého tempehu.
    Jaké máte zkušenosti s misem v těchto vakuovaných foliích (předpokládám že to tak je) — funguje to dobře? A vydrží to — půl roku, rok?

    j.

    • Otázka na trvanlivost je u anaerobně vedených fermentovaných potravin víceméně irelevantní, u nich hraje na rozdíl od čerstvých potravin čas ve prospěch díla. U fermentů není nic potřeba vůbec uvažovat o něčem takovém, jako je trvanlivost. Čím déle to vydrží, tím je větší pravděpodobnost, že to vydrží ještě déle. Je prakticky jedno, do čeho se ferment uzavře — jde o zamezení přístupu vzduchu, který opakujeme, kudy chodíme.

      • jv

        To je jasné, měl jsem spíš na mysli tu vlastní folii — jestli to časem nějak nedegraduje. Zkusím a uvidím. 🙂

      • Polyamid (nylon) má v přírodě čas rozpadu v desítkách let a polyethylen dokonce stovky až tisíce. To fakt mikrouši za rok neprožerou.

  • Gade

    Ani ja nevyhadzujem nepodarky vrátane slizkého tempehu nakazeného Bacillom subtilis. Dám do mrazáku a postupne odkrajujem, keď varím polievky, guláš. Jedna, dve naberačky sa v hrnci stratia a vôbec to nie je cítiť. Výnimkou sú samozrejme plesne, ktoré svietia ako semafor — tento pojem som si požičal od Zuzanky :).

    ..ale ak by sa mali nepodarky kopiť, toto je dobrý spôsob ako vyprázdniť mrazničku.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *